žila několik let v menším městě se svými 3 dětmi v podnájmu. V tomto městě příležitostně pracovala, hlavně brigádně, práci na stálý úvazek zde bylo velmi obtížné nalézt. Setkávala se velmi často s klasickým přístupem větších zaměstnavatelů, kteří neradi zaměstnávají osoby na pracovní smlouvy, ale pracovníky zaměstnávají pouze na dohody o pracovní činnosti či na dohody provedení práce.
Od léta 2021 řešila problém s majitelkou bytu, kde rodina bydlela. Majitelka nedala paní Alžbětě nájemní smlouvu a ona přišla o dávku Příspěvek na bydlení, neměla následně na úhradu nájmu a musela odejít z bytu. Ocitla se s dětmi „na ulici“. Paní Alžběta se snažila hledat bydlení, ale neměla dostatek financí na kauci, případně na provizi realitní kanceláři. Jediným východiskem, za které v dané situaci ale byla ráda, bylo hledat ubytování v azylovém domě. Paní Alžběta měla štěstí v neštěstí a našla uvolněné místo v azylovém domě, kam se tedy s rodinou nastěhovala.
Paní Alžběta má tři děti, dva syny a dceru. Proto paní Alžběta opravdu intenzivně hledala nový pronájem, ale zatím neúspěšně. Obvolala desítky inzerátů na pronájem bytů, ale potýká se s problémy, se kterými se bohužel většina osob v situaci podobné, setkává:
- nemá dostatek financí na úhradu kauce ve výši několika měsíčních nájmů, případně nemá na poplatek pro realitní kancelář
- jestliže by měla na úhradu prvního nájmu, pronajímatelé často požadují pracovní smlouvu
- bohužel často se ale paní ani nedostane ani k osobní schůzce na prohlídku bytu, osobnímu setkání předejde otázka, zda je paní Romka. A pokud paní Alžběta přizná majiteli, že je Romka, majitel se ji již neozve.
Paní Alžbětě jsme nabídli standardní byt se standardní smlouvou a přejeme jí, aby se jí dařilo.
